DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
Armádní zpravodaj

Právě jste vstoupily do sekce armádního spravodaje.Nejnovější příspěvky budou vždy na začátku.

 

Sraz vojenské techniky Čichořice.2012.

Tak a je to tady! Zase máme dost dobrý důvod poinformovat vás touto cestou (Popiho armádního zpravodaje) o dlouho připravovaném srazu vojenských veteránů v  Čichořicích, nedaleko Karlových varů. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Sraz v 16:hod.v  Radotíně na předem určeném místě.Při příjezdu již ze 100 metrů vidím známé stroje jako ARO . Trabantík  Rumíšek neboli také jinak (Kubelwagen).Kamarádi mně vroucně přivítali neboť se jedná o můj vlastně první výjezd na motorce Čz..175 které říkám (Adéla).Zastavím a podávám hlášení,jak je zvykem v každé armádě tak i v této soukromé SDT KAMEN ... pane kapitáne. Vosa na bombóně hlásí příjezd! "Tak jedem" hlásí Tazi. "Počkej dám si alespoň jednu cigaretu.Taz ležérně mávl rukou "dáš za jízdy "no víš jak by jsem ti to jen řekl náčelníku vzdoruje Popi "mně se za jízdy na motorce dost špatně kouří "(smích).Zašlápli jsme tedy poslední nedopalek a vyrazily směr Karlovy Vary.Popi z Adélou vjel do silnice a stopnul proud jedoucích vozidel,což se mu fakt líbilo jak se později nechal slyšet při večerním sezení .ležérním obloučkem předjel árouše a zařadil se za Rumíška. ASI PO HODINĚ JÍZDY TĚCHTO TŘÍ VETERÁNŮ. Potkáváme skupinu proti jedoucích motorkářů. Popi mává na pozdrav v zadním voze (Árouši) se všichni baví na úkor tohoto desátníka. Davy hlásí hele prskolet zdraví velké kámoše. Zase (smích) Za chvíli se před námi otevřela krásná přírodní podívaná jak by řekl des. Wolfík (panoramata) který se nemohl zúčastnit z rodinných důvodů. Narodila se mu holčička LEONTÝNKA. Sjezd serpentiny dlouhý kopec a už tu máme městečko Chýše a jen o pár km. Číchořice,airsoft tábor cíl naší cesty kterému šéfuje pí.Naďa. Pí.Naďa má velice kladný přístup k vojenství a military hrám. Rozestavěli jsme si kutloch a zrodil se nápad. "Mohli by jsme zajít do hospody.Jo to jo shodli se všichni.Zajedu na průzkum zdejších otvíraček.No skrátka od kdy do kdy a za kolik chachachaaaa. Zasmála se celá parta" Nu tedy vyraž motorkáři" dostal jsem svolení od sgt.Rumajdy neboť asi dobře věděla že se chci ještě trochu projet na Adéle. 
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 
Místní chlapík. 
--------------------------------- 
Již si přesně nepamatuji název té vísky .Všude bylo mrtvo nikde nikdo, náhle jsem uviděl postaršího muže na zahrádce jak spokojeně bafá fajfku.Zastavil jsem u něho a ptám se na směr......Muž mi tedy poradil.Dali jsme řeč o tom co se děje dít bude a kdoví co a jak bude no znáte to "Pěkný veterán" pochvaluje mi Adélu. Byl jsem pyšný na svůj stroj, na práci svých kamarádů kteří se podíleli na rekonstrukci Adély do této podoby.Pojď se podívat do stodoly.Ve stodole na mně číhala vyblýskaná Jawa 350 vz.634. Nechceš to vyměnit.Pravda lákavá nabídka ale přesto jsem bez váhání odmítl. Zapálil si cigaretu a považoval celou věc za vyřízenou. Muž k mému ůdivu začal smlouvat a přihazovat "přidám ještě Žigulíka" Né né nic takového bránil jsem se.Poděkoval za radu zařadil za jedna a rychle pryč neboť ten chlap by ukecal a i mrtvolu. 
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 
Tak a máme tu Pátek .
---------------------------------- 
Rozhodit maskovací sít nápad kamaráda Guevary. Doladit drobnosti parádní menáž na oběd (luxusní svíčková)Příjezd pana bratra por. Lišáka.dozorčí stolek u brány vjezdu u kterého zasedl des.Popi a voj G. G. G.jinak také Franky.A jsme ve fázi očekávání17:45 obloha se tváří všelijak a brána stále mlčí.V dozorčí službě nás vystřídali kadeti Kája  s Káčou které vzali službu opravdu vážně.Káča s plácačkou chodí sem a tam míjí ji Kája s puškou na rameni vskutku roztomilí pohled viz.foto.Padla tma ,službu převzal ostřílený voják a fronťák pplk.Paragán.22:30 chladno arma nabírá na obrátkách .Kamarád Winchester rozjíždí svou music projekci.......Okolo 01:hod přijíždí Trabant s tříčlennou posádkou ........ 
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

Sobotní dopoledne 
-------------------------- Okořenil příjezd nákladních vozidel Zil doprovázen Pragou V3S ještěrkou skříňovou V-3S a další .Přítomní účastníci vytvořili špalír. Cpt.Taz (velitel akce) velí "Dozorčí vjezdu ! zde pane !regulovčík. Zde pane ....... 
Tak všichni jsou tam kde mají být technika přijíždí a nálada je fajnová 

 
Ve 13:30 se kolona začala řadit k výjezdu. velitelé vozů velí svým osádkám(cpt.Taz) "moto doprovodná obsluha "zde pane. "Vyražte. "Provedu. Popi z Adélou nadšeně vyráží k plnění svého prvního úkolu.K moto obsluze se přidává Sovětský voják na motocyklu Ural. 
Trasu spanilé jízdy projíždíme bez větších problémů zato ale s nadšením.Pod Chýší jsme se srazili s těžkou technikou nutno podotknout že přesně na čas a společně vyrazili na náměstí k ukázce vozidel .Všem zúčastněným díky za účast na akci a těšíme se na další shledání ahoj SDT KAMEN. 

Foto na.

http://sdtkamen.rajce.idnes.cz/Sraz_vojenske_techniky_Cichorice_20.-22.4.2012/

                                                                                                              Lešany Tankový den 2011.

Návštěva vojenského muzea v Lešanech se celkem podařila.Až na pár nedostatků.No, spicha jsme měli v pátek v 17.30 v Benešově na nádraží.První kdo tam byl je to neuvěřitelné ale Klingon za což mu pochvala udělena jest.Posléze jsme dorazily my.Tedy Tazi a Rumajda.A pak to začalo Naposled který měl stroj v pořádku nedorazil na určené stanoviště a tudíž nesplnil rozkaz.Hlavně že musel být u Wolfů.Posádka osadního ara měla lehké potíže v podobě jízdy se zataženou ruční brzdou a to cca 20km.Takže chladily kolo.Po úmorném čekání se rozhodlo že pojedem do Václavic a tam počkáme na Lišáka.Osadní stroj dorazil a tak jsme se vydali do blízké vesnice Chráštany a vzali jsme to lesem.Rachot vojenské techniky po Benešovském hvozdu byl uchvacující.Přišlo poslední klesání a rup.Naposled urval na motocyklu Dněpr řadící páku.Kleštěma se zařadila jednička a jelo se dál než přišel brod kde to Naposled utopil.Zapřáhli jsme ho na lano a hurá do hospody.Za přispění mužstva a místních občanů se uskutečnila oprava a začalo bujaré veselí.Spívalo se a hrálo asi do jedné ranní hodiny kdy se šlo spát.Budíček byl plánován na 7.30.Pravda byla že Tazi vylez v 6.30 a začal budit posádku.Z jednoho stanu se ozvalo vždyt je půl šestý.No tak buď lžu nebo neumim hodiny ale bude se vstávat odvětil Taz a tak se vstávalo.Posnídali jsme zabalily bágly desátník Wolf uchopil praporky a dle rozkazu velel natočit motory no a vyjeli jsme.Jízda nádherná až skoro do Lešan.Těsně pře vjezdem kdy nás fotilo civilní obyvytelstvo to Lišákovi chcíplo. No zapřáhli jsme ho na lano a vlekli až do areálu.Prohlídka byla zajímavá a po ukončení jsme se rozhodli že pojedem na boudu.Avšak technické potíže na dněpru a osadním stroji nás zaskočily.Tak jsme nakonec bivakovaly u Wolfů a v neděli jsme dopravily osadní stroj do servisního střediska tedy k Tazmánovi domů. V pátek to poladíme a projedem zda to funguje. Foto v sekci akce navštívené a na rajčeti. 

                                                                                              

                                                     

 

 

                                            Expedice linie 2011.

 

 

                                            Oficiální zpráva,aneb výtvor 1st.sergeanta Popiho.

 

 

Sobota 16.7.2011.Hurá.Sešli jsme se v U.Janu v devět hodin ráno.Cpt.Tazi,Srg.Rumajda a 1st.Srg Popi dorazil autobusem,dlužno říci načas.Nalodili jsme se do našeho Ara a vyrazili do Sulovic,kde na nás čekal vojín GGG.tedy Gigantus Gravitus Globus.

Kapitán zapráskal knírem a vyrazili jsme směr Přelouč.Počasí i nálada panovala úsměvná.Kapitán si prozpěvuje a s ním celá posádka,když tu co to je.Po levé straně výprodej vojenské techniky.Krása nesmírná.Opravdová pohádka pro nadšence jako jsme my.

Šlápni na brzdy a zajeď tam.Skouknem co tam mají.Ok.Zastavili jsme a hrnuli se do objektu.Ihned po vstupu se nám srg Rumajda zamilovala do průzkumného obrněného vozítka Feret.Mystifikaci prodavače,že se jedná o Sovětský stroj jsme nepodlehli,protože tahle mašina je Anglická.

Rumajda hned začala plánovat jak by se svojí druhou četou a hlavně desátnikem Vačicí řádily s tímto strojem.

Po prohlídce jsme opět vyjeli.Těsně před Hradcem Králové zácpa až to není hezký.

Hergot zaburácel Tazi.Je sobota a tady je kolona jako blázen.Kam ty lidi jezděj.Klid,odvětila Rumajda.Máme dovolenou.Tazi hned pookřál a jelo se sice pomalu,ale jelo.Tak.Hradec je za náma a teď hurá na Náchod.

Za Náchodem nás čekalo stoupání na jehož vrcholu se zjevila obec Jizbice.Na návsi se zablýsknul v odpolednim slunci nápis hospoda .Zastavili jsme a kapitán šel obhlídnout situaci.Maj otevřeno .Občerstvíme se a uvidíme co dál.

Hostinský Libor nás uvítal vstřícně.Mám tady sice svatbu,ale nevadí.Posaďte se sem do výčepu.Paráda.Cesta byla dlouhá a značně nám vyprahlo.Měl jsem tu včera vepřové hody,nabídl Libor.Ha,promnul si ruce Tazi.To si dám líbit.Tláča by byla.No jasně.Dali jsme si tedy jednotnou menáž.Pivo Litovel taky dobrý a tak když nám Libor nabídl,že bychom mohli přenocovat nadšeně jsme souhlasili a zábava začala nabírat na obrátkách.

Vybalili jsme kytary a začali hrát.Po nějaké době  se vedle ze sálu začali ozývati hlasy at´zahrajem i jim.Libor se chopil příležitosti a hned to domluvil s místním muzikantem.Pravda.Tazi netušil,že bude hrát na pódiu s aparaturou a na mikrofon.

Popajs co mám dělat,chtěj po mě abych jim zahrál přes aparát.No tak hraj vždyť víš,že to umíš.No jo,ale já nikdy nezpíval na mikrofon.To zvládneš, jde o čest cavalerie.Já tě podpořim tancem a hlasitým skandováním.Doufal jsem,že dodám Tazimu odvahu a dodal.Tazi vylez na prkna co znamenají svět ,uvítal hosty popřál jim ke zlaté svatbě a spustil.Stál tam s tou kytarou jak patnáctiletej klouček,ale hrál dobře.Při prvních dvou písních byla vidět trochu tréma,ale myslím,že sem ji viděl jen já protože se dlouho známe.Hosté si vyžádali přídavek a tak to dopadlo dobře.

Druhý den jsme se vydali s hostinským Liborem na pevnost Dobrošov,kde se nám Libor stal i průvodcem.Opravdu to je veledílo a chtěl bych tímto vzdáti hold stavitelům i vojákům.Skutečně monumentální.

Chtěl bych poznamenat,že první a poslední výstřely pevnosti Dobrošov padly dne 17.7.2011 z airsoftových zbraní a to tímto způsobem.

 

Srg.Rumajda  a vojín Globus na hlídce.

Vojíne.Zde sergeante.Vidíte ty dvě světlé polokoule co trusem znehodnocují zdejší památné místo.Vidím pravil vojín a nečekaje rozkazu zamířil a spustil palbu.Au.Was ist das?Ozvalo se z křoví.Vojín Globus s klasickým švejkovským způsobem polohlasně odvětil.Das ist scheize,skopčáku.Holý zadek se vytratil z dohledu.Vojín očekávající pochvalu obrátil se pohledem na sergeanta.Co koukáte vojíne zahřměl sergeant.Rozkaz splněn.No a to očekáváte snad pochvalu před nastoupenou jednotkou nebo co.Nebo nedej bože medaili.Ne pane.Odvětil vojín.No snad vás pochválí sám velitel patroly.A sergeant Rumajda se lišácky pousmála.Netrvalo dlouho a na strážní stanoviště se dostavil kapitán.Stůj kdo tam.Velitel.Nepoznávám.Ryba je kámoš.V pořádku.Slyšel jsem střelbu podejte hlášení.Sergeant vysvětluje předchozí události.A dělá to vojín vždy takto.Ano.je přesvědčen že by měl dostat přinejmenším medaili za statečnost.

Capitán zapráská knírem.Váš názor srg.Pane myslím že pro takovéhle úkoly jsme tady a tudíž vojín konal jen svou povinnost.Děláte mi radost sergeante.Máte vojenské myšlení a to je dle mého gusta.

Přesto mne zajímá I názor toho vojáka.Pošlete mi ho do kanceláře.Pane když vám pošlu vojína Globuse tak mi zbude na severní straně tak akorát automapa,pokud ji ten holomek ještě nevymněnil za koblihy.Hm.Kapitán se podrbal na holé hlavě.To bude zjevně zapeklitá záležitost. Sergeante volejte posádkovou věznici.

Tady věznice.Cpt Libor.Zde sergeant Rumajda.na přímý rozkaz propustit nenapravitelného zlotřilce1st.Sergeanta Popiho z důvodu okamžitého nástupu do služby.Rozumím konec.

Netrvalo dlouho a první sergeant stál na severní straně strážního stanoviště.

První seržant Popi je u armády snad omylem.V podstatě se jedná o slušného člověka.Ale jeho revanšismus a přespřílišná záliba v rumu mu již léta brání v povýšení.Ale kdo ví.

“Globus okamžitě se hlašte u velitele.”

“Ano pane”

A vojín Globus s plnými kapsami koblih cupitá po schodech.V půli cesty se zastavuje a vydechuje.V duchu si říká “žádný kvalt,on se kapitán nezblázní”Když se konečně dostal ke kanceláři velitele nesměle zaklepal a vstoupil.

“Vojín Gigantus Gravitus Globus pane přišel jsem na váš rozkaz.Velitel patroly si poklepával na polní mapy a desky s rozkazy a na v pozoru stojícího vojáka deset minut mlčky zíral.

Gravitovi se mezitím honilo hlavou “proč si mě nechal zavolat,přece jsem ty koblihy vymněnil teprve před hodinou za kanady to přece nemohlo prasknout a navíc nikde nechybí.”

Vybavil si snad všechny své handly za poslední měsíc a stále nemohl na nic přijít.”Že by fakt ta pochvala”

Už se viděl jak hrdě nosí medaili a ukazuje jí svým přátelům.Možná by se dala i za něco vymněnit.

“Víte proč jsem si vás dal zavolat vojíne”

“Ne Pane”

“Chtěl bych slyšet co se na vaší hlídce stalo”

Vojín popsal pravdivě situaci.

“Děkuji vám můžete jít”

Mezitím zaštěkali zbraně obou službu konajících sgt. ještě několikrát.

“No snad už bude dneska klid,ale něco visí ve vzduchu”prohodil Popi k Rumajdě.

 

 

 

Noční boro a zrychlený přesun.

 

2.17hod v noci

Kapitán klidným hlasem budí svou patrolu.

“Vstávat a pakovat přišel rozkaz ze štábu.Máme se ihned přesunout na nové pozice.Zbalte si všechno potřebné k přežití a tím nemyslím rum ani koblihy.Nástup je za pět minut.”

Romantickou krajinou se přesouváme na pěchotní srub Skutina.10.30 dopoledne přijíždíme k novému stanovišti.Po zkušenostech z Dobrošovské pevnosti,kde vojína GGG schody nahoru totálně vyčerpali,se dobrovolně hlásí jako hlídka vozu.Po pár desítkách metrů nás uvítal protitankový betonový zátaras a kousek za ním protipěchotní ocelové kříže propletený kilometry ostnatého drátu.Jen o pár kroků dál železobetonové monstrum.

“Je to špatné nikdo nikde”A na ceduli se stkví nápis otevřeno sobota neděle.No nic uděláme pár fotek a pojedem dál.Tu si kapitán všiml že z útrob bunkru povyjela nenápadná trubička.Za chvíli se z malinkých dvířek vynořili dva muži se kterými jsme se dali do řeči.Z jednoho z nich se vyklubal sám majitel objektu slovo dalo slovo a prohlídka se nakonec uskutečnila.Originální výzdoba a výzbroj srubu spojená se svérázným výkladem a samozřejmě s vyzkoušením všeho co se vyzkoušet dalo.Dá se říci že tento bunkr byl nejlépe udržovaný ze všech co jsme viděli.Jen kdyby bylo více takových nadšenců a památky na hrdost českého národa by vypadala jinak.

Následoval další přesun přes Rychnov nad Kněžnou kde jsme se posilnili a doplnili zásoby na další cestu.Na mapě jsme vyhledali nejbližší vhodný les k přenocování.K dosažení tohoto něžně pojmenovaného polesí-jahodové bylo spojeno s menšími útrapami v podobě rozkopané silnice,ale nakonec jsme se propracovali do lesa.Při hledání vhodného místa s přístupem k vodě jsme se setkali s jedním zvědavým spoluobčanem,po jeho odjezdu jsme rychle zajeli do lesa,schovali auto pod maskovačku a už nás žádný zvědavec nenašel.Vybalila se kuchyň a Popajs s Gigantem(průserář s koblihou) se pustili do přípravy večeře.Pojedli jsme prejtu,popili něco červeného vína a uložili se k spánku.Ráno následoval přesun na pevnost Hanička.

Jeep jsme tentokrát museli nechat potupně na parkovišti a vojín gravitus v předtuše dalšího stoupání do schodů se opět dobrovolně ujal hlídky(viz foto na stránkách).Po dvoukilometrovém výstupu do kopce se konečně dostáváme k Haničce.Do prohlídky nám zbývá hodina tak ji vyplňujeme občerstvením a focením vystavených strojů.Procházíme pevností a stále se držíme za průvodcem aby nám nic neuniklo.Dlužno říci,že dokud se nedozvěděl,že naše zbraně jsou jenom airsoftové,byl se samopaly v zádech trochu nejistý.Po hodině vycházíme zase na denní světlo a po několika záběrech odcházíme zpět k autu.Po té co jsme provedli inspekci hlídky vydáváme se na další cestu.Naším cílem je tentokrát přehrada Pastviny,kde nás čeká teplá sprcha,kterou máme opravdu všichni zapotřebí.Ubytovali jsme se v prvním vhodném kempu,postavili ležení a brzy jsme okupovali sprchy.Po koupeli jsme poseděli v místní občerstvovně pohráli na kytary a usoudili,že zůstanem dvě noci abychom si řádně odpočali.Druhou noc se spustil liják který se postupně změnil na nepřetržitý proud vody.Brzy se ocitáme pod vodou a spát už dokázal jen náš jediný mariňák 1sgt Popi.Rozhodnutí bylo jasné rychle zabalit a zahájit taktický ústup na základnu,kde se usušíme a pak se uvidí.Všude dobře doma nejlíp a tak tento týden zakončujeme na domovské základně Fort Stone kde se nakonec schází skoro celá posádka.V sobotu dokonce doráží i nejvzdálenější patrola ve složení Lišák a Veverka.

                                                                  A tento příběh se opravdu stal.

Cenzuroval. Cpt.Tazi.                                                                                                    Přeložil.Srg.Rumajda.

 

 

Administrace WebSnadno | Tvorba webových stránek na WebSnadno  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek